Stříbro pro kapelu UNDISTORTION

Když se řekne Litvínov, většinu lidí napadne legendární hokejista a trenér Ivan Hlinka, litvínovská chemička, někomu se možná vybaví bývalé hvězdy showbusinessu skupina Lunetic a zpěvák Martin Maxa. Ale jazz? Ano! Právě jazz má v Litvínově to správné podhoubí a mnoho bývalých žáků ZUŠ Litvínov se dále věnuje jazzu na profesionální úrovni. Proto není náhodou, že od roku 2001 se zde pravidelně koná Celostátní kolo soutěže ZUŠ pro jazzové a ostatní orchestry.

Skupina Undistortion po vítězství v krajském kole této soutěže, které se konalo v dubnu v Kyjově, postoupila mezi 32 nejlepších jazzových kapel v republice a vyjela reprezentovat Tišnov. Po tomto dobře utajeném úspěchu kapely Undistortion v kraji jsem se podle hesla "nejlépe se pochválím já sám" rozhodnul napsat pár řádků o Celostátním kole soutěže a poděkovat touto formou svým skvělým muzikantům.

Vzhledem k tomu, že jsme hráli na soutěži jako první kapela už v 10 hodin (ještě k tomu v pátek třináctého), vyjeli jsme už ve čtvrtek večer. Vy, co zažíváte pravidelně dobrodružství na naší dopravní tepně D1, my jistě dáte za pravdu, že vyjet s předstihem bylo rozhodnutí moudré. Navíc do celostátního kola soutěže se nepostupuje každý rok, tak jsem opravdu nechtěl místo koncertu stát s kapelou někde v koloně na dálnici. Cesta mikrobusem nám uběhla docela rychle a najednou už nás vítalo trošku hororové industriální zátiší litvínovské chemičky. Úkol už byl jen jediný, najít objednané ubytování. Na ulici, kde jsme měli bydlet, právě probíhaly stavební práce a navigaci našeho řidiče to zjevně rozhazovalo. Proto jsem vyběhnul z autobusu, zeptat se místních domorodců na cestu k ubytovně. Pikantní na tom bylo, že v Litvínově, který má cca 25 000 obyvatel, byl první člověk, který nám poradil cestu, zrovna mediálně známý Martin Maxa. Basista Míša Himmer následně situaci glosoval slovy: "Ty jo, taková pseudocelebrita a všichni ho známe". Pseudocelebrita nám však poradila dobře a během minuty už jsme parkovali před ubytovnou s poetickým názvem "Zámecký park".

Jako aktivní muzikant už jsem byl ubytován na mnoha hotelech, penzionech a ubytovnách různých kvalit, ale toto překvapilo i mne. Nečekal jsem za 300,-Kč na noc žádný velký luxus, měl jsem však představu, že půjde o něco na způsob slušně zrekonstruovaných studentských kolejí. To jsem se ale šeredně mýlil! Otlučený panelák, všude přítomný cigaretový zápach, špína, oprýskaný nábytek a postel (dalo-li se to tak nazývat), která byla složena ze tří matrací, takže v noci bylo o zábavu postaráno…. Na druhou stranu však krátká exkurze do roku 1982 byla jistě pro mladé muzikanty z kapely cennou zkušeností, na kterou jistě nikdy nezapomenou. Možnost porovnat si úroveň služeb za minulého režimu a nyní, byla k nezaplacení.

Ale zpět k soutěži. Noc jsme přečkali kupodivu ve zdraví a ráno jsme se přesunuli do koncertního sálu. Vzhledem k tomu, že jsme začínali jako první, měli jsme spoustu času na ozvučení, takže vše probíhalo ve velkém klidu. Naopak stinnou stránkou našeho brzkého vystoupení bylo to, že sál byl ještě téměř prázdný, což není pro muzikanty moc inspirativní. Hráče to však nijak nerozhodilo a předvedli tradičně výborný výkon. Další hodiny jsme trávili posloucháním ostatních kapel, příjemným obědem v restauraci (naštěstí už z roku 2014), díváním na fotbal a čekáním na večerní vyhlášení výsledků. Porota složená ze skvělých jazzmanů mladší generace, v čele s předsedou Adamem Tvrdým, skvělým kytaristou, absolventem prestižní Berklee College of Music v Bostonu, po nelehké práci dospěla k rozhodnutí a došlo na napínavé vyhlašování výsledků. Kapela Undistortion v konkurenci nejlepších jazzových kapel z celé republiky získala stříbrné pásmo, tedy druhé místo. Jako milý bonus k tomuto fantastickému úspěchu získal ještě benjamínek naší kapely, hráč na cajon a perkuse Kryštof Kubát zvláštní ocenění za mimořádný interpretační výkon.

Je mi ctí, že se mi povedlo navázat na pedagogické úspěchy mého skvělého kolegy a bývalého kapelníka Ladislava Havlíka, který v těchto soutěžích získal se "starou" Ha-kapelou, kde jsem působil jako kytarista, první místo a s "novou" Ha-kapelou, která působí dodnes a je stálicí na tišnovské hudební scéně, třetí místo. Naším stříbrem se sbírka kapelních medailí zkompletovala, jen se děsím, jaké umístěné nás čeká v budoucnu.

Velké poděkování patří mým muzikantům, kteří byli ochotni přistoupit na hraní a rozvíjení těžkých partů, které pro ně píši. Dokázali, že jsou nejen skvělí hráči, ale hlavně muzikanti s citlivou duší a hudební empatií. Kapela Undistortion nehraje žádný mainstream, jde si svou vlastní originální cestou. Je lehké vsadit na podbízivost a na neškolené ucho konzumního posluchače. Plavat proti proudu však vyžaduje mnohem větší vytrvalost a houževnatost - navíc cíl je nejistý. Jsem moc rád, že se nám naše společná, tvrdá práce vyplatila, a alespoň na celostátní úrovni jsme si vydobyli pochopení, uznaní a veliký respekt.

A kdo že mi to pomohl a nadále bude pomáhat plnit moje muzikantské sny? Eliška Kohoutková - příčná flétna, Hanka Sklenářová - housle, Ondra Chvalkovský - kytara, Janek Mačák - keyboard, Míša Himmer - baskytara a Kryšta Kubát - cajon, perkuse.

Pevně věřím, že nás toto ocenění posune dále v naší práci a skupina Undistortion nebude jen prskavka jednoho roku. Úspěch je krásný, ale pomíjivý, práce muzikanta však nekonečná. Takže Undistortion - The Show Must Go On!!!