Dvacet pět žákovských recitálů k 75. výročí založení ZUŠ Tišnov

První recitál uskutečnila absolventka II. stupně Veronika Nečasová. Tak vznikl model pro další žáky a žákyně. Nemuseli být z absolventských ročníků, pozváni byli i ti mladšího školního věku. Recitál též mohl proběhnout ve zmenšené podobě jako minirecitál. Byl jsem zvědav na další vývoj: „Proběhne za jeden školní rok vždy alespoň jeden recitál? Bude možná recitálová štafeta žáků? Je nutná podpora rodiny žáka nebo žákyně vždy?“

Snad se shodneme na tom, že člověku dá více práce (úsilí, námahy, dřiny, „drilu“ …) zahrát deset nebo více skladeb po sobě namísto skladby jen jedné jediné, jsou-li všechny tyto skladby vždy víceméně stejně dlouhé a stejně obtížné. Navíc se žádá, dlouhodobě skladby udržovat a možno-li, stále je zlepšovat, „pilovat“. Mimořádné hodiny výuky navíc, a to třeba i o sobotách a nedělích, jsou spíše pravidlem než výjimkou. A tak zdaleka ne všichni moji žáci měli pro recitálový projekt pochopení.

Ba, byly to spíše vzácné výjimky. Nicméně, za školní roky 2006/2007 až 2023/2024 čili za 17 let, proběhlo souhrnně 25 recitálů, na nichž se podílelo celkem 22 žáků a žákyň. Jeden recitál byl varhanní (Petr Slouka), dvacet čtyři recitály byly klavírní. Z těch klavírních jeden žák (Viktor Magyar) měl v průběhu svého studia recitály dva a jedna žákyně (Anežka Bartoňková) v průběhu svého studia dokonce tři. Svůj recitál měli žáci a žákyně od 6 do 20 let věku a z různých ročníků školy. Medián věku byl 10 let, medián ročníku 3/I. Poměr dívek vůči chlapcům v recitálech byl číselně 17:8, procentuálně 68:32% a vyjádřen ve zlomcích 2/3 : 1/3. Jistě to neudiví, neboť dívek na škole studovalo a studuje vždy násobně více než chlapců.

Ve spolupráci hudebního oboru s literárně dramatickým oborem (dále jen „LDO“) na škole obohatilo recitály průvodní slovo. Žáci a žákyně LDO jako moderátoři a moderátorky recitálů především informovali o hudbě, jež má zaznít. A z minirecitálu v délce třeba kolem 30 minut se díky průvodnímu slovu mohl stát recitál, dejme tomu, v délce kolem 45 minut. Pokud byl LDO tu a tam vytížen jinými aktivitami, moderoval jsem sám.

Za jeden školní rok proběhl vždy alespoň jeden recitál. A tak se recitálová štafeta – za průběžné spolupráce hudebního a literárně dramatického oboru naší školy – stala skutečností. (Jedinou výjimkou z ní byl školní rok 2019/2020 a zapříčinil ji nástup epidemie koronaviru.)

Jaké skladby na recitálech zazněly? Jednodušší i náročnější. Souhrnně z hlediska hudebních slohů vzato, byly to skladby počínaje barokem přes klasicismus a romantismus až po hudbu 20. a 21. století. Vážnou i méně vážnou. Z jednodušších skladeb pro klavír mohou být namátkou jmenovány například „Vrabec“ Aloise Sarauera či „Tanec medvědů“ Theodora Oestena. Z těch obtížnějších zase, dejme tomu, klavírní „Sonáta č. 8 (Patetická) op. 13 c moll“ Ludwiga van Beethovena nebo varhanní „Toccata a fuga d moll“ (BWV 565) Johanna Sebastiana Bacha. Převažovaly instruktivní skladby motivačního charakteru, což vzhledem ke skutečnosti, že ZUŠ není střední či vysokou uměleckou školou, asi nepřekvapí. Zazněla i hudba pro klavír na čtyři ruce, přičemž žáci a žákyně hráli společně nebo se mnou, svým učitelem. Ty ze skladeb, které se při prvních recitálech osvědčily, jsem nabídl dalším zájemcům a zájemkyním o recitál a obvykle nebyly odmítnuty. Napříč jednotlivými recitály se tudíž vine ta nebo ona oblíbená skladba jako pověstná červená nit. Některé z programů recitálů zpestřili žáci a žákyně hrající na jiné nástroje: housle, trubky či kotle.

Pro mladšího žáka nebo žákyni byla podpora rodiny při přípravě recitálu nutná vždy. Byla-li, žel, spíše liknavá či opožděná, zejména bez pravidelného dohledu na domácí cvičení, recitál se nekonal. Výzkumníci hovoří o negativních případech. Nuže: odhadem na tři pozitivní případy (= na tři žáky nebo žákyně s recitálem) připadal jeden případ negativní (= jeden žák či jedna žákyně – nakonec – bez recitálu, takže zůstal nebo zůstala takříkajíc „s prázdnýma rukama“). A byla to vždy škoda.

Stačilo přece tak málo, tak maličko! To je ovšem právě jen subjektivní pohled učitele. V pořadí priorit žáka nebo žákyně snadno dojde ke změnám a recitál z nich může vypadnout. Všem rodičům i dalším rodinným příslušníkům tímto děkuji za podporu jejich dětí při přípravě recitálů. Podobný přístup dnes totiž není samozřejmostí a bez něj by žádné recitály nebyly. Mé poděkování náleží i literárně dramatickému oboru školy za dlouholetou plodnou spolupráci a též těm kolegům učitelům jiných nástrojů, kteří pro klavírní či varhanní recitál připravili své žáky a žákyně jako jeho hosty.

Ve školním roce 2023/2024 se – podobně jako ve školním roce 2008/2009 – „urodily“ hned tři klavírní recitály. Viz „Celkový přehled“ níže. Souhrnný počet recitálů se tak letos náhle zvýšil na 25. Těchto 25 recitálů plus bonus 7 klavírních minirecitálů lze chápat jako příspěvek jedné varhanní a klavírní třídy hudebního oboru škole k letošnímu jejímu jubileu – 75. výročí založení.

A na mysl přicházejí otázky. Najde se mezi žáky a žákyněmi ZUŠ Tišnov někdo, kdo s využitím několika hudebních nástrojů, na něž hraje, nebo několika oborů školy, které navštěvuje, připraví recitál integrovaný? Či dokonce recitál všeoborový? Budiž takto rozvinutý recitál žáka nebo žákyně jedním z námětů do další pětasedmdesátky školy!

Celkový přehled.
Členové "Klubu recitálistů a recitálistek ZUŠ Tišnov"
z klavírní a varhanní třídy učitele Zdeňka Vašíčka za léta 2007-2024
(chronologicky)

Viz podrobněji: https://www.zustisnov.cz/koncertni-recital